Miniblog‎ > ‎

Nekonečné opakování (jak přežít)

přidáno: 29. 4. 2017 0:53, autor: Mirka Misakova   [ aktualizováno 29. 4. 2017 1:01 ]

Syn (4) tuhle viděl ve videu moment, kdy kočka předpokládá mléko, miska je ale prázdná, kočka je zklamaná a pláče a pak se jí otevře možnost mléko získat, tak je vzrušená. Zastavil si to a vrátil, aby to viděl znovu.




 Pak ještě jednou. Říkám si - asi to pro něj souvisí s něčím, nějak to na něj silně působí, asi jde o to zklamání či co? Fajn. Ukázala jsem mu jak na youtube efektivně posunout video.
Jenže tím to neskončilo. "Mami, dívej se!" -- jako že se mám dívat jak ta kočka chce mléko? Jo! --Dobře já se koukám (čumím do vedlejšího monitoru na moje věci).
"Mami ale dívej se oběma očima!" ... Dobře, budu se s tebou na to dívat doopravdy. Pošesté sledujeme scénu s kočkou.
Uf! Proč je pro nás dospělé tak náročné vydržet tzv. nudu?

Snažím se z toho teda vytlouct alespoň nějakou reflexi a převádím situaci do slov (hraju tu kočku, ptám se syna co je nejsilnější (ano, to zklamání), atd. Teoretizuju koččiny emoční stavy. Rozšiřuju slovní zásobu :)
Když jsem si v té NUDĚ přidělila nějaký úkol, už se to celkem dá. Nevadí mi, že minutovou scénu už vidíme po patnácté. Nakonec syn řekne, že už dobrý a jde koukat něco jiného. Večer ještě při kreslení "komiksu" (sešit s prázdnými políčky, kam jde znázornit nějaký vývoj děje) chce kreslit situaci s kočkou. Udělá i alternativní variantu, že chtěla mléko a ono tam bylo. Zjevně si tím něco zpracovává, a já mám ze sebe skvělý "terapeutický" pocit, že ho v tom můžu doprovázet, i když moc nechápu oč mu přesně jde.

A toto je můj recept jak vydržet nekonečná opakování něčeho: Pochopit smysl:
Určitě to znáte: mami, udělej to zase znova!! Když jim bylo 10 měsíců a chtěli donekonečna kutálet (posílat) míček, rozuměli jsme tomu a vyhověli jsme. Teď je jejich vnitřní svět nekonečně složitější. Jejich vnitřní kompas říká, tím že něco omílám 20x dokola, se to ve mně nějak zpracovává, docházím k nějakému posunu, synapse se propojují, učení probíhá. Pomáhá mi, když je v tom mámá se mnou! Oběma očima!!

Je to jako když ty vyprávíš už třetí dospělé kamarádce o konfliktu s řidičem trolejbusu. Není na tom co vyřešit, ale tím, že to omíláš furt dokola, něco se v tobě děje a pak se to uzavře, můžeš jít dál. Nepotřebuješ to znovuprožívat 20x. Naše děti jo.

Dát plnou opravdovou pozornost: OPRAVDU být s dítětem v tom, jak je fascinováno zážitkem té kočky. Plus mně funguje dávat to do slov, povídat si (ale některé dítě to může štvát).

Není to nuda. Je to úžasná věc. Tím, že tvoje pozornost drží pro dítě společný bezpečný přijímající prostor, ono si může naplnit nějakou svou potřebu a zase o kousek vyrůst. Užívejme si to! Ono to uteče hrozně rychle a není vůbec jistý, že v pubertě takhle za náma budou chodit "Mami dívej se, buď se mnou!!!" , takže berme společný čas, dokud dávají :)

Napište jak je to u vás. Vyzývá vás děcko k nekonečnému opakování nečeho a ničí vás to? Nebo co s tím děláte...?

Comments