Miniblog‎ > ‎

Hraní na veřejnosti - jak se cítíte?

přidáno: 12. 10. 2017 10:49, autor: Bereme hrani vazne

Dnes mě napadá napsat o hraní, u něhož jsou přítomní cizí lidé. Já jsem z toho trochu nervózní. Kdyžtak pište do komenářů.

1. situace
Mimino na kočárku hodí na zem klíče. Máma zvedne. Dítě opět hodí, máma opět zvedne. Čekají na bus. Dítě podesáté soustředěně hodí a máma zase podá. Čeká i kámoška a ta už to nevydrží. "Co jako děláš? Proč ho v tom PODPORUJEŠ?? Co si jako myslíš, že se tím učí??"
Máma říká: "Asi se učí jak funguje gravitace, nebo zkoumá ten zvuk." A protože je jí jasný smysl, muže si čekání na bus v klidu užít.
Kamoška má totální AHA zážitek: "To mě nikdy nenapadlo!"

2. situace
Dítě ve fázi PROČ klade nekonečnou šňůru otázek. Máma říká "tobě se líbí, že ať řekneme cokoliv, vždy se dá zase pokračovat?" "Joooooo". Tak se ptají, odpovídají a smějou se spolu.
Kamoška to nevydrží: "Tyvole jak můžeš být tak TRPĚLIVÁ? To bych nedokázala."
Máma se zamyslí: "Víš jak jsme za svobodna chodily tancovat? Mohla jsi na hudbu reagovat tancem třeba dvě hodiny v kuse. Vyžadovalo to trpělivost?"
A pak dodá: "Můj cíl není aby děcko konečně zmlklo. Za pár let už se asi nebude matky vyptávat a ještě budu vzpomínat, jak jsme spolu 'tancovávali'..."
Kamoška se směje: To je fakt :-)

Čím divnější hra se na veřejnosti hraje, tím větší risk, že to diváci chápou jako rozmazlovaní děcka a matku totálně pod pantoflem. Ale zas když se podaří předat ta zpráva, že není potřeba se preventivně bát dětem plnit potřeby, že to má smysl, může to zas proniknout k dalším lidem :-)

Váš názor?

P.S. Pokud ve vaší obci chcete na podzim seminář Léčivé hraní (sobota odpoledne, několik hodin), mám ještě volné termíny...

Comments