Miniblog‎ > ‎

Fantazírování jako útěcha - jen pro děti s obrazotvorností?

přidáno: 12. 10. 2017 10:46, autor: Bereme hrani vazne

První situace: cestou z vycházky se dítě zasekne, že nechce jít dál a požaduje být neseno. Vím, že vysvětlování (už jsi těžkej, velcí už se nenosí..) věc jen zhorší. Dumám teda, oč mu jde. Poslední dobou těžce snáší, když 'musí’ - asi má bezmoc. Chápu, že táhnout se domů, když se mu vůůůbec nechce, je dost bezmocná pozice. Jak mu dodat pocit moci - napadá mě skrz tvorbu (vymýšlení, kombinování, rozhodování se podle sebe..). Když bychom seděli v šalině a šlo by o to, jak strpět bezmocné sezení, vytáhla bych kreslení. Na vycházce mě napadá fantazírování: --Ty bys chtěl, abychom měli něco, co by nás hned přeneslo domů? --Jó! --A co by to bylo? --?? --No jako že by pro nás přiletěl obrovskej pták nebo vrtulník? (Zaujalo, obrazotvornost už pracuje.. a dítě se zvedá ze země.) --Ne, já bych měl kapesní teleport!!! 
.. hraju s ním: vytahuju z kapsy baterku, svítím na zem, vyptávám se, zda by teleport byl svítící a muselo by se do něj skočit, jak by fungoval výstup… desítky otázek ohledně konstrukce a doplňků :) Dítě mezitím zapomnělo, že chodit nechce, bliká baterkou, odpovídá matce na dotazy, designuje svůj kapesní teleport. Jsme doma ani nevíme jak.

Druhá situace z jiné rodiny: dítě dostalo jako dáreček figurku zvířete. Místo aby se vrhlo do hry, však řekne “Máš ještě??” Dárce je zaskočen “nevděčností a hamižností”, ale nespadne do první reakce a místo toho použije přijetí a fantazírování: Vezme si dítě na klín a říká: Ty bys chtěl další zvířata, protože jsou fakt super? --Jóoo! --Já vím, ty zvířátka jsou skvělý. A který zvířátko bys chtěl? --Nóo žirafu. --A ještě co? …. obrazotvornost už pracuje. Dítě jmenuje zvířata. Dárce fantazii rozvíjí .. zda by chtělo i živá zvířata, že by vedle domu měli velikou zoo, kde by byly “úplně všechny zvířata na světě i podzemní” .. jak by se plavalo s delfínama a jezdilo na lamách. A seznámíš ty zvířátka což u máš, s tím novým zvířátkem? Jóo já jim postavím tu zoo…. dítě si jde hrát.

Je ten princip srozumitelný? Hojnost skrz to, co se děje v mysli. Na naše dítě to funguje velice dobře - už jako miminko v autosedačce ho uklidňovaly povídačky na téma Teď ti prso dát nemůžu, ale co kdybych měla čtyři prsa? Jaký by měly příchutě? Kojil bys je pořád?? --Joooo! .. obrazotvornost mu pomáhala přenést se přes aktuální pocit nedostatku. Solter říká, že pro malý děti je “jako by” fakt mocné kouzlo a doporučuje.

A můj dotaz je. Máte podobné zkušenosti? Děti jsou různě obrazotvorné. Funguje fantazírování i na vaše dítě, které jinak vůbec nepřipouští, že by krabice mohla být raketa, nebo židle poník? Díky za případné zkušenosti :-)

Comments